Anthrópos jako mýtický archetyp

Anthrópos jako mýtický archetyp

Archetyp anthrópa symbolizuje původ a cíl duševního vývoje člověka a lidstva obecně. Všude na světě a ve všech mýtech a náboženstvích existuje idea “velkého člověka”. Anthrópos není konstrukcí vědomí, nýbrž vzniká spontánně z nevědomí jako cíl lidského vývoje nebo jako původní podstata člověka. Anthrópos překračuje dimenzi empirického člověka, ať se již týká velikosti nebo moci. Sdílí s božstvím mnoho vlastností a bývá často označován jako boží syn na základě představy, že Bůh je vlastně nepoznatelný a nekonečný. Boží syn je sice ve své podstatě shodný s Otcem, ale s tím rozdílem, že je zároveň smrtelný i nesmrtelný, lidský i božský, poznatelný i nepoznatelný, trpící a překonávající utrpení, duchovní i tělesný. Tyto protiklady ukazují na jeho transcendentní a celostní povahu. Platí pro něj mikro-makroskopický vztah, to znamená obdobnost mikrokosmu jako člověka a makrokosmu jako světa.

Anthrópos jako anima mundi (duše světa) vyjadřuje pocit vzájemného propojení veškerenstva. Základem tohoto pocitu je fenomén synchronicity, smysluplné koincidence vnějších fyzikálních událostí s vnitřními psychickými jevy. Za tímto pak stojí myšlenka jednotné skutečnosti (unus mundus) předcházející rozlišování na psýché a hmotu. Zároveň je anthrópos také ve své sociální funkci symbolem základů společenství. To se manifestuje například v králi jako politickém faktoru prvních vyspělých kultur. Jako bájný první král je nositelem kultury, prvním člověkem a prvním mrtvým, který se stane vládcem posvětí, jak je vidět prakticky ve všech světových mýtech. V neposlední řadě je anthrópos také archetypem velkého hrdiny, který osvobodí svět.

Člověk vznikl z elementů a sil vesmíru a stojí s nimi v úzké interakci. Je obrazem velkého člověka a božského mikrokosmu a makrokosmu.

Optický klam VI

Optický klam VI

Tři nové ukázky optických klamů založené na zdánlivém pohybu. U všech optických klamů lze tento jev eliminovat tím, že se koncentrujete na střed tohoto obrazu a po chvíli dojde k zastavení této zdánlivé rotace. Vědci to vysvětlují tím, že při záměrné koncentraci dochází k synchronizaci mozkových hemisfér a právě zdánlivý pohyb je dán mírným asynchronem v aktivitách mozkových center. Tato centra fungují většinou jako párová pro většinu nervových pletenců, které jsou vždy do kříže – to znamená levá ruka, noha, oko a ucho ovládá pravá část mozku a opačně. Pozor neplést s jevem patřícím k hlubším mozkovým centrům, která mají mnohem více oddělenu komunikaci mezi jednotlivými hemisférami a zastávají vyšší psychickou funkci – jako například racionální myšlení v levé části mozku a intuitivní v pravé. Fungování těchto mozkových center je předmětem výzkumu a je jasné, že oddělení není stoprocentní, jenom v určitý čas různá centra dominují nad jinými a podobně.

  

Pro detail klikni na obrázek !