Agni
Agni, bůh ohně, staré indoíránské božstvo, vedle Indry nejvýraznější postava védského panteonu. Podle dávného mýtu se zrodil z lůna nebeských vod a na svět jej lidem přinesl posel boha Vivasvána (stejně jako Súrja a Savitar reprezentuje Slunce), bůh větru Mátarišvan (nebo Váju). Je ztělesněním ohně ve třech jeho podobách – Slunce, blesku a obětní hranice. S rostoucím významem védského obětního rituálu vystupuje do popředí zvláště poslední aspekt. Agni se tak stává poslem bohů, ústy a jazykem, jímž požívají obětní krmi, nebeským veleknězem a zároveň i cestou, spojující pozemský a nadpozemský svět. Tlumočí ostatním bohům chvalozpěvy přednášené na jejich počest, doprovází je při návštěvách mezi lidmi a umožňuje nebešťanům plně vychutnat vonné úlitby.
Agni je důvěrným společníkem člověka, stálým hostem a pánem lidských příbytků v podobě domácího nebo obětního ohně. Bystrým zrakem střeží zdárný průběh oběti, svým světlem zaplašuje mocnosti temnot, ohnivým jícnem pohlcuje démony a proklává jejich srdce plamennými oštěpy. Sám však nabývá strašlivé ďábelské podoby jako Kravjád (požírač masa) na žárovišti mrtvol, kde stravuje tělesnou schránku člověka, aby jeho duši v kouři pohřební hranice odvedl do nebeského světa spravedlivých. V pozdější mytologii výrazněji vystupují Agniho antropomorfní rysy a jeho postavu opřádají nejrůznější barvité legendy.
Zaslal jlswbs 