Princip mužský a ženský
Jako mužský a ženský princip označuje analytická psychologie principy, které se vztahují k jednomu z ústředních polárních párů lidstva, které však musíme chápat symbolicky, a nikoli konkrétně, ne biologicky nebo sociologicky. Do popisu těchto principů sice přirozeně ve značné míře vplynuly evoluční zkušenosti lidstva s muži a ženami, samčími a samičími živými tvory a rostlinami, ale tyto principy je zároveň daleko přesahují, neboť zahrnují i jiné fenomény světa – psýché a ducha. Jung a Neumann proto také různě zdůrazňovali, že ženský a mužský princip a s nimi spojené archetypy nelze ztotožňovat s typickými vlastnostmi konkrétního muže a konkrétní ženy, ale že každý člověk představuje individuální poměr směsi mužského a ženského principu.
Jedním z nejznámějších a nejčastěji používaných symbolických znázornění polarit mužsko-ženského páru je čínský model tchai-ťi, který se v rámci analytické psychologie i mimo něj používá stále více a je obohacován dalšími analogiemi a symboly: jin-jang, tmavý-světlý, noc-den, měsíc-slunce, země-nebe, výška-hlubina, duch-hmota, oheň-voda, aktivní-pasivní, studený-teplý, matka-otec, analýza-syntéza atd. Z tohoto výčtu je zřejmé, že je nemožné přiřknout vždy jeden pól jen mužům a druhý jen ženám a že by to vedlo k nesnesitelnému omezení lidské individuality. V každém člověku jsou tak vždy přítomny ve zcela individuálním poměru oba póly.
Na modelu tchai-ťi a také na představách analytické psychologie je kromě toho zcela podstatné, aby polární dvojice byly vnímány jako stejně hodnotné a vzájemně se nezbytně doplňující. Každý pól má negativní i pozitivní aspekty, každý v sobě nese zárodek druhého a – jakmile dosáhne svého největšího rozvoje a rozšíření – zákonitě se zvrátí ve svůj protiklad. Existence, život a vědomí jsou možné jen díky energetickému napětí mezi póly a jejich ustavičným střídáním. Pokud by polární protiklady přešly jeden do druhého, navzájem se zrušily, což je sice cílem lidského úsilí jakožto duchovní cesty a vnitřní proměny např. v podobě coniunctio (spojení protikladů vědomí a nevědomí v analytické psychologii), hierós gamos (posvátný sňatek s Bohem v mystice a alchymii) nebo nirvána (jakožto konečný cíl buddhismu), tak v konvenční realitě, na biologické a psychologické rovině by se to rovnalo nebytí, smrti, nevědomosti.