Různé koncepce vztahu hmoty a mysli
Nejvýznamnější představitel filozofie systémů a teorie obecné evoluce Ervin Lazslo rozlišuje pět druhů základních koncepcí, které vysvětlují vztahy mezi hmotou a myslí:
- Materialistická – Mysl je produktem mozku, přesněji spoluproduktem funkcí, kterými mozek řídí organismus. Jak se organismus vyvíjel ke stále větší složitosti, vyžadoval i složitější “počítač” k řízení všech funkcí. V určitém okamžiku evoluce se objevila mysl, která není tak něco primárního.
- Idealistická – Mysl je nejvyšší skutečnost. Hmota je jen iluze vytvořená lidskou myslí. Na počátku byla mysl a stále tomu tak je. Hmotný vesmír je výtvorem lidské mysli.
- Dualistická – Mysl a hmota jsou základními, i když zcela odlišnými aspekty naší skutečnosti. Projevy mysli nemohou být vysvětleny systémy, kterými se mysl projevuje (myšlením nelze vysvětlit myšlení), ani tak dokonalým orgánem, jakým je lidský mozek. U lidí je mysl spojena s hmotným mozkem, ale mozek je jen sídlo mysli a není s ní identický.
- Holistická – Mysl a hmota tvoří jeden celek a nelze je ani v myšlenkách, ani jinak pojímat odděleně. Rozdílnost mezi myslí a hmotou je jen zdánlivá. Oba tyto aspekty naší reality musíme akceptovat takové, jaké jsou, bez ohledu na to, kde a v jaké formě jsou projevené.
- Nová – Mysl a hmota jsou skutečné, ale ne základní aspekty naší reality. Vyvinuly se z ještě hlubší úrovně. Kořeny mysli sahají ještě hlouběji a nejsou ani mentální, ani materiální.
