Nová koncepce mysli a vědomí
Ten, kdo je obeznámen s mystickou filozofií (např. novoplatónskou nebo védantickou), může tuto novou koncepci nazývat mystickou. Je to koncepce, která neredukuje realitu na netečnou, neživou hmotu (jako materialismus) a neztotožňuje ji s nehmotným duchem (jako idealismus). Považuje obě složky za reálné (sice jako dualismus), ale ne za původní aspekty skutečnosti. Hmota se podle ní, stejně jako mysl, vyvinula z kosmického lůna energetických polí fyzikálního vakua.
Nová koncepce mysli se snaží ukázat, že hmota a mysl se vyvíjely společně ke stále vyšším a komplexnějším formám. Už základní (elementární) částice mají jakousi “protomysl”, a jak ji předávaly stále složitější systémy – atomy, molekuly, buňky a organismy – stávala se stále složitější. Lidé mysl svým složitým mozkem zažívají jako vědomí. Lze říci, že všechny organismy – dokonce molekuly a atomy – mají jakousi základní mentální zkušenost na úrovni, která odpovídá jejich vývoji. Je třeba připomenout myšlenku vzájemného propojení, která není nová ve filozofii, ale je nová ve vědě. Podle uvedené nové koncepce je mysl spojena s hmotou.
Hmotný a mentální systém, které se ve vesmíru vyvinuly souběžně, jsou nepřetržitě a neoddělitelně propojeny prostřednictvím fyzikálního (kvantového) vakua, kosmického lůna, ze kterého vznikly. Jemné vzájemné působení mysli a vědomí s fyzikálním vakuem spojují naši mysl s ostatními myslemi kolem nás, stejně jako s biosférou naší planety a “otevírají” naši mysl společnosti, přírodě a vesmíru. Tato otevřenost byla odpradávna známa mystikům, prorokům a dalším citlivým lidem, ale mechanistická věda ji popírala. Moderní celostní věda tak dokázala, že zároveň se smyslovým vnímáním náš mozek nepřetržitě registruje realitu na jiných úrovních, včetně nejhlubší úrovně fyzikálního (kvantového) vakua.
