Kolo života

Kolo života

Základní dilema lidské existence (obtížný úkol najít smysl života navzdory jeho pomíjivosti a neúprosnosti smrti) je graficky vyjádřeno na tomto obraze - Kolo života. Smrt se nad zeměkoulí tyčí jako absolutní vládce světa. Pod ní leží vodorovně se otáčející kolo, symbolizující běh života. Každý člověk na toto kolo vstupuje jako novorozenec, a jak se kolo otáčí, postupně roste a stárne, až z něj zase spadne mrtvý na tomtéž místě, kde na ně vstoupil.

Kolo života je obraz neznámého autora z roku 1558.

(Pro detail klepni na obrázek !)

Fuzzy logika

Fuzzy logika

Počítačová logika je tradičně omezena na ano/ne a jednička/nula nebo pravda/lež a černá/bílá, jak to vyjadřuje dvojkový (binární) systém. Konvenční počítače se při řešení problémů a při numerických výpočtech opírají o binární Booleovu algebru. Avšak naše mozky operují často s neurčitými tvrzeními, s nejistotou a s hodnotovými soudy. Moderní odvětví fuzzy logiky se pokouší sestrojit logický model lidského uvažování, který by odrážel jeho přibližnou a kvalitativní povahu. Jde v podstatě o třístavouvou logiku, kde třetím stavem je nerozhodnost.

Až ve 20.století si logikové jako Jan Lukasiewicz, Emil Post a Alfred Tarski uvědomili, že mohou formulovat logické systémy odlišné od Aristotelova. Odmítli zákon vyloučeného třetího (který říká, že každé tvrzení je buď pravdivé, nebo nepravdivé) a připustili výroky, které mohou být buď pravdivé, nepravdivé nebo nerozhodnuté. Pozdější vývoj dokonce podporoval ještě více než tři alternativní volby. Nebylo důvodu dávat přednost jednomu logickému systému před jiným – všechny jsou stejně konzistentní. Zda se má při popisu přírodních jevů preferovat jeden před jiným, je třeba rozhodnout empiricky, nikoli abstraktním filozofickým argumentováním.

Průkopníkem fuzzy logiky byl Lotfi Zadeh z Kalifornské univerzity v Berkeley, sám o ní píše toto:

“Někomu může připadat, že si pojem fuzzy výpočetní technika sám sobě odporuje, protože výpočty si obvykle spojujeme s přesně definovanými operacemi na přesně definovaných množinách. Většina lidského myšlení je však spíše přibližná než přesná. V současnosti dobře nechápeme, jak to dělají, ale lidé mají pozoruhodnou schopnost rozumně se rozhodovat v situacích charakterizovaných nejistotou a nepřesností. Dokážeme rozumět zkomolené řeči, rozluštit lajdácky napsané písmo, zaparkovat v těsném prostoru, rozumět poezii a udělat shrnutí složitých příběhů. Přitom neprovádíme žádné výpočty v běžném smyslu slova. Zpracováváme informaci, což právě dělají počítače, ale objekty našich úvah obecně nejsou čísla, nýbrž rozmazané fuzzy obrazce bez ostře vymezených hranic.”

Alenka v říši divů

Alenka v říši divů – Lewis Carroll

Charles Lutwidge Dodgson (1832 – 1898), známý pod pseudonymem Lewis Carroll, byl anglický spisovatel, matematik, logik, učenec, anglikánský diakon a fotograf. Je považován i za nepsaného otce psychedelie, někteří autoři tvrdí, že jeho stěžejní dílo Alenka v říši divů bylo napsáno jako výsledek jeho zkušeností s psychoaktivními látkami.

Houseňák s dýmkou při rozhovoru s Alenkou

Celá kniha Alenka v říší divů na stažení zde: Stáhnout pohádku !