Citace o Jinu a Jangu
Poprvé nacházíme zmínku o pojmu jin-jang v páté kapitole komentáře Si-cch´Knihy Proměn. Doslova se tam říká: “Je Jin a je Jang a to se nazývá Tao.”
V Lü-s´čchun-čchioui (5. kniha, 2. kapitola) je popsán vznik věcí z jin a jang, tmavého a světlého:
“Velká jednota plodí dva póly (tedy nebe a zemi); tyto dva póly plodí sílu tmavého (Jin) a sílu světlého (Jang). Síla kalného a světla se mění; jedna stoupá vzhůru a druhá klesá do hloubky; sjednocují se a vytváří těla, přičemž jsou v neustálém pohybu. Jsou-li odděleny, opět se sjednocují. To je věčný běh nebes. Nebe a země vznikají v koloběhu. Na každém konci následuje opět začátek, na každém nejzazším konci následuje návrat. Vše je ve vzájemné harmonii. To, z čeho vznikají všechna jsoucna a v čem mají svůj počátek, je velká jednota (Tao); to čím se utvářejí a naplňují, je dualita temného a světlého.”
