SIGGILUM NATURAE ET ARTIS SIMPLICITAS
Pečetí přírody a umění je jednoduchost
“Duše je živoucí věc v člověku, která žije sama od sebe a život dává. Svými lstivými hrami iluzí duše láká k životu nehybnou hmotu, které se nechce žít. Dovede způsobit, že věříme neuvěřitelným věcem, jen aby nás přiměla k životu. Je plná záludností a pastí, jen aby člověk do nich upadl, a tak se dotkl země, zapletl se do jejích sítí a zůstal chycen, jen aby život byl žit. Kdyby nebylo poskakování a jiskření duše, člověk by shnil ve své největší vášni, lenosti. Mít duši je celé dobrodružství života – protože duše je životodárný démon, jenž hraje svou elfí hru pod i nad lidskou existencí. Ale za jejím někdy krutým zahráváním si s lidským osudem je něco jako skrytý účel, který odkrývá vyšší poznání, ukryté v čelistech života. Právě v nejneočekávanějších a nejhrozivějších chvílích, kdy vítězí chaos, je nám odhalen hlubší smysl.”
C.G.JUNG
U následujících citátů a aforismů záměrně neuvádím autory, protože to potom nutí k určitému zařazování těchto filosofických mouder do různých kategorií a popřípadě ke spojování s určitým duchovním systémem. Můj názor na tuto věc je ten, že holý citát či aforismus má v tomto případě mnohem větší výpovědní hodnotu a hloubku.
Aforismy
Kdo získává vědomosti, ale neužívá jich, podobá se člověku, který oře, ale neseje.
Nebuď někým jiným, chceš-li být svůj.
Vývoj našeho charakteru začíná okamžikem, kdy se rozhodneme žít podle vnitřního hlasu.
Nechtít mluvit k člověku, který chce naslouchat, značí ztratit člověka. Mluvit k člověku, který nechce naslouchat, značí ztratit slova. Moudrý neztácí ani lidi, ani slova.
Kdo říká pravdu nemusí argumentovat – kdo musí argumentovat, neříká pravdu.
Název je jen hostem skutečnosti.
Ušlechtilý člověk zjevuje nejvyšší ctnost tím, že všechno ochotně přijme.
Bůh rodí mne jako sebe a sebe jako mne.
Je-li nějaká velkolepější podívaná než pohled na moře, je to podívaná na nebe; je-li oslnivější podívaná než pohled na nebe, je to pohled do lidské duše.
Největší překážkou stojící v cestě objevům není nevědomost, nýbrž iluze vědění.
Mors certa, hora incerta – Smrt je jistá, nejistá je jen hodina.
Vy, kteří usilujete o poznání, hledejte jedinečnost uvnitř sama sebe. Tak najdete již čekající jasné zrcadlo.
To pochybováním dospíváme ke zkoumání, a díky onomu zkoumání poznáváme pravdu.
Nesnažím se pochopit, abych mohl věřit, ale věřím, abych chápal.
Začínej tím co je nezbytné, pak konej to, co je možné, a náhle budeš činit nemožné.
Příroda je vyjádřením věčného Boha.
Krása probouzí duši k činu.
Rozum ti byl dán k tomu, abys uměl rozlišovat mezi dobrem a zlem.
Bůh říká: “Čím více opouštějí sebe, tím více nacházejí mne.”
Láska nastupuje tam, kde mizí rozum.
Povznes své srdce k Bohu v pokorné lásce, a měj na mysli Boha samého, nikoliv to, co od něho dostáváš.
Uprostřed naší životní pouti jsem se ocitl v temném lese, kde zmizela přímá cesta.
Blázen nevidí tentýž strom, jaký vidí mudrc.
Strach sídlí v naší mysli, klid vychází z našeho srdce.
Odpovědi na naše otázky mohou přijít pouze tehdy, když jsme ochotni naslouchat.
Naše názory a přesvědčení nás budou omezovat do té doby, dokud v ně budeme věřit.
Věci nevidíme takové, jaké jsou, ale takové jací jsme my.
Ta nejdelší cesta, kterou kdy podnikneme, je ta, na které nalezneme sama sebe.
Žádná teorie všeho nemůže nikdy poskytnout úplný průhled. Kdybychom totiž mohli prohlédnout vším, neviděli bychom vůbec nic.
Když jsem se ocitl až na samém dnu, uslyšel jsem, jak zespodu klepou.
Odborníkem v dané oblasti je ten, kdo už v ní udělal všechny chyby, které se dají udělat.
Vždy se ukáže, že věda nemá pravdu. Nikdy nevyřeší daný problém bez toho, aby při tom nevyvolala deset nových.
Důvěřuj Bohu, jako kdyby úspěch závisel pouze na tobě, a nikterak na Bohu - zároveň se však snaž vždy jednat tak, jako kdyby všechno měl učinit Bůh, a ty nic.
Je to pravda, co osvobozuje, nikoliv vůle nebo úsilí.
Nejplodnější vývoj se odehrává tam, kde se střetávají dva různé myšlenkové proudy.
V lidském srdci je stále touha sjednotit a posvětit celý přirozený svět z nějž pocházíme.
Očekávat, že budeme šťastní, aniž se vzdáme negativního jednání, je jako strkat ruce do ohně a doufat, že nás nespálí.
Světlo zůstává světlem, i když ho slepý nevidí.
Běda lidem, kteří vidí, aniž vědí co, kteří stojí, aniž vědí na čem.
Není v moci člověka myslet a věřit, jak chce.
Nejlepší věci se nedají sdělit, druhé nejlepší nejsou pochopeny.
Naší největší potřebou a zároveň největším úspěchem, kterého můžeme v životě dosáhnout, je nalézt smysl života. Prvním krokem k tomu je poznat a pochopit sebe.
Ticho odhaluje základní bytí.
Celou svou pozorností naslouchej tlukotu srdce.
Mudrc činí mlčení hlavní úvahou.
Když člověk poprvé pocítí dopad pravdy o svých vlastních motivech pravděpodobně upadne do těžké deprese.
Hmotný svět je pouhým stínem reality. Stín nemá podstatu a je neskutečný, ale můžeme z něj pochopit, že podstata a realita existují.
Žijeme v oceánu lásky a nevíme o tom.
Já není ve světě, má pouze myšlenky o světě.
Je bláznovstvím být moudrý tam, kde je nevědomost blažeností.
Oko duše je cennější než tisíce očí tělesných, jedině tímto okem můžeme nahlédnout pravdu.
Po celý život marně jsme hledali ráj, abychom nakonec života poznali, že nenalezneme ráj, pokud neosvobodíme svoje srdce a nestaneme se čistými.
Jediná skutečnost na zemi je skutečnost snu a stínu.
Nezůstávej v iluzi, vydej se za věčnou realitou. Nezůstávej v temnotě, vydej se za světlem. Nepokračuj v přijímání hmotných těl, buď nesmrtelný.
Pořád si stěžujeme, že nám Bůh nepomůže. On však na nás z našeho srdce neustále volá, ale my ho skrze vlastní nečistotu neslyšíme.
Život je cesta za poznáním, které tě vede k víře.
Člověk má žít tak, aby byl schopen v každé vteřině zodpovědně umřít.
Každý píše do své knihy života ozdobným švabachem, ale nikdo nemyslí na to, že už se nedá nic škrtnout.
Smrt je neproniknutelná záhada. Není vyloučeno, že má člověk sto pocitů a se smrtí, že jich hyne pouze pět, těch pět nám známých, kdežto ostatních nám neznámých devadesát pět zůstává na živu.
Každý z nás jsme mučedníkem, ale svých vlastních vad.
Snad je sama prapodstata života, ten stav ustavičného napětí a rozechvívání jinou bytostí, tou která mezi sty a tisíci jinými tě náhle zaujme čímsi, co v onom tajemném působení neumíš ani nazvat pravým jménem.
Lidé mě příliš nezajímají a nejsem společenský typ, chci mít svůj klid a chci vědět, jak Bůh stvořil tento svět.
Mluv jen tehdy, když tvá slova budou lepší než ticho.
Ve větru se klátí stéblo trávy, jenž zevnitř rozlomí skálu.
Žák prosí mistra, aby mu dal nějakou metodu na vysvobození. Mistr řve smíchy : ” To bys musel být opravdu šikovný, aby ses vysvobodil pastí jménem metoda “
Strach ze smrti se stará o to, aby život nebyl nudný.
Šašek způsobí, že se směješ jemu, ale mistr tě přiměje smát se sám sobě.
Jaký je rozdíl mezi poznáním a osvícením? Máš-li vědomosti, zapaluješ pochodeň, když ukazuješ cestu. Jsi-li osvícený, ty sám jsi pochodní.
Když mudrc ukazuje na měsíc, tupec vidí prst.
Podstatou je vždy sama podstata.
Co je život a smrt? Ty sám jsi život a smrt.
Člověk, který si Boha vysvětlil, ztratil víru. Pro člověka, kterému je Bůh záhadou, zůstává Bůh Bohem.
Malá duše jsi, jež vleče s sebou mrtvolu.
Existuje řeč, která nemá slov a však svou výstižností převáží všechny jazyky.
Jedna připoutanost zmizí a hned dvě další se objeví.
Jsme zvyklí, že lidé se posmívají věcem, kterým nerozumějí.
Každý atom prorůstá celým vesmírem.
Žádná řeč netraduje věci, nýbrž pouze jména věcí.
Filosofie je hudba, která se vytváří duší.
Tiše seděli spolu a ten třetí jim mluvil do rozhovoru.
Sen není nikdy hloupý, to pouze člověk neví o své hlouposti.
Jednoho dne objevíme, že mýty obsahují skutečnost, zatímco to, co jsme až dosud považovali za historii, je jenom mýtus, který jsme sami vymysleli.
Člověk se rodí jako originál a umírá jako kopie.
Kdo ke zlu mlčí, sám zlo tvoří.
Jedno ve všem a všechno v jednom.
Jestli se mi to zdá, ať se nikdy neprobudím. Jestli se mi to nezdá, ať nikdy neusnu.
Neodejdeš dokud nezaplatíš do posledního haléře.
Odpoutej se od sebe a naplň se Bohem.
Odstraň vlastní vůli a nebude peklo.
Bojme se probůh jen sebe, protože my jsme svoji největší nepřátelé.
Všechno ztratil, kdo Tebe ztratil Bože.
Oslavujte a noste Boha ve svém těle.
Bůh nikdy neztratil vůči nám vlastnosti otce.
Učte se ode mne, neboť jsem tichý.
Víme, že Bůh se nedívá tolik na naše činy, které konáme, jako na úmysl, který je vede.
Kolik je nepřiznané snahy skrýti své chyby a vypadat jinak, než jsme.
Kdo ztratí duši svou v tomto světě, pro věčný život ji uchoval.
Ten, kdo pozná sám sebe, pozná i Boha.
Člověk, který zemře ještě než zemře, nezemře až zemře.
Člověk ještě nevyrostl. Vyrostly pouze jeho možnosti, činit druhým dobro nebo zlo.
Vědoucí nemluví, mluvící neví.
Nechat čas jen tak plynout.
Kdo seje verše, sklízí rýmy.
Přírodo věčná přijmi nás posvátným ohněm očištěné.
Nesuď a nezmýlíš se.
Nikdy nepřijímej něco jako pravdu, pokud nevíš, že to je skutečná pravda.
Má kniha jest veškerá příroda, z té mohu se naučiti více, nežli ze všech knih světa. Denně čtu v této knize o všemohoucnosti, moudrosti a dobrotivosti Božské.
Nečiním toho dobrého, kteréž chci, ale mnohdy kráte činím to zlé, kteréž nechci.
Krása života spočívá ne na svátcích, ale všedních dnech. Těch je šestkrát více.
Lidé mě nazvali bláznem, ale ještě není jasné, jestli šílenství není tou největší moudrostí.
Blázen praví v srdci svém – není Boha.
Hledal jsi nejtěžší břemeno a tu jsi našel sebe.
Rozuměj, že ty jsi také druhým malým světem a že v tobě jsou slunce, měsíc a hvězdy.
Příroda se z přírody raduje, příroda přírodu přemáhá, příroda přírodu ovládá.
Nejlepší kniha o vesmíru je ta, která nebyla nikdy napsána.
Ztratit se sám v sobě, je horší než se ztratit ve světě.
Jen člověk neví kdy má dost, zvíře ano.
Naštěstí mi chybí vlastnost být vlastněn.
Všechny věci ve světě povstávají z bytí, bytí se však rodí z nebytí.
Rozdíl mezi naplněním plností a naplněním prázdnotou, je pouze v tom, čím jsi naplněn.
Při své mentální analýze budete čelit okamžiku, kdy vás zahalí hrůza z rozpadu osobnosti – neboť dosáhnete dna.
Bůh zapomíná svou skutečnou přirozenost a hledá Boha.
Bůh se modlí a medituje o Bohu.
Bůh uctívá Boha a Bůh usiluje Boha najít.
To Bůh se ptá a Bůh mu odpovídá.
Věru ty jsi Bůh skrytý v hlubině duše, kde boží hlubina a hlubina duše, jsou jedna hlubina. Čím víc tě člověk hledá, tím méně tě dovede nalézt. Měli by jste hledat, tak aby jste ho nikdy nenalezli. Když ho nehledáte, naleznete ho.
Celé vytváření snu je samou svou podstatou subjektivní a sen je divadlo, v němž je snící scénou, hercem, nápovědou, režisérem, autorem, obecenstvem a kritikem. Tato prostá pravda je základem pojetí smyslu snu, jež jsem označil jako výklad na úrovni subjektu. Tento výklad – jak plyne ze samotného termínu – pojímá všechny postavy ve snu jako personifikované rysy osobnosti snícího.
Bohem rozumím absolutně nekonečné jsoucno, tj. substanci sestávající z nekonečného počtu atributů, z nichž každý vyjadřuje věčnou a nekonečnou esenci.
Nárok na život se neliší od nároku na smrt. Pohrdání smrtí je jako pohrdání životem. Začátek života je i začátkem smrti. Kvalita umírání závisí na kvalitě žití. Každá chvíle života se stává každou chvílí smrti. Život je sen ve kterém se umírá. Smrt je moment přechodu ze snu do života
Každé stvoření opakuje počáteční akt Stvoření. Proto všechno, co je založeno, je založeno ve Středu Světa, protože stvoření samo vychází ze středu.
Když někdo zachrání jediný život, je to jakoby zachránil celý svět, když někdo zničí jediný život, je to jako kdyby zničil celý svět.
Život má vážnější povinnosti, než putovat ke hrobu.
Neexistuje místo ani člověk, který by tě skryl před následky tvých činů.
Jestliže jsi odvážný poslouchej své srdce. Jestliže jsi zbabělec poslouchej hlavu. Ale ráj není pro zbabělce. Ráj otevírá své dveře pouze odvážným.
Obyčejní lidé vnímají tak málo, že zapoměli na to, že mezi myšlením a vnímáním je rozdíl. Zapoměli tak dalece, že se domnívají, že to co si myslí je to co vnímají. Své myšlenky promítají do vnější reality, a tak se ustavičně vzdalují skutečnosti zaměňujíce ji za své myšlenky.
Když člověk mlčí – Žije Slovo.
Dokonalost mysli je v její hloubce.
Být v mentálním klidu znamená pozorovat vlastní přirozenost mysli.
Pátrat sám v sobě může být morbidní a nebezpečnou záležitostí, jestliže nemá vyšší cíl.
Neexistuje správná nebo nesprávná cesta. Existuje jen cesta nebo bloudění.
