Lakšmí

listopad 19, 2009

Lakšmí

Lakšmí (příznak, znamení), ve védách příznivé či nepříznivé působení určitého předmětu či osoby, později personifikované do postavy bohyně štěstí, úspěchu a blahobytu, zvané též Šrí – její sestra Alakšmí se naopak stala ztělesněním smůly a nezdaru. Lakšmí, která zároveň představuje půvab, spanilost a šarm, byla podle pověsti dcerou mudrce Brghua, před jehož hněvem se jednou ukryla do hlubin předvěkých vod. Odtud se pak vynořila na květu lotosu, když bohové stloukali mléčný oceán, a stala se manželkou boha Višnua. Provází jej jako věrná choť v nejrůznějších převtěleních – bohu Rámovi je Sítou, pro Kršnu je Rádhou či Rukminí, pro Parašurámu Dharaní. Jako Síta i Dharaní reprezentuje hojnost, plodnost a blahobyt.

Lakšmí bývá na tradičních obrazech zpodobována zpravidla se dvěma či čtyřmi pažemi, v nichž třímá lotos, nádobku s nápojem nesmrtelnosti, citron a lasturu. Někdy jednou rukou vytváří gesto (mudrá), naznačující splnění všech přání (varadamudrá), a druhou rozhazuje zlaťáky. Její vyobrazení se často nacházejí na dveřích a dveřních rámech, kde mají odvracet působení nepřátelských sil.

Lakšmí, bohyně štěstí a bohatství


Kúrma

listopad 7, 2009

Kúrma

Kúrma (želva), jedno z deseti vtělení (avatarů) boha Višnua, v němž sestoupil na Zemi na počátku prvního kosmického věku, aby bohům umožnil znovu získat nebeské poklady ztracené při potopě světa. Mýtus praví, že v podobě obrovské želvy se spustil na dno mléčného oceánu, kde krunýřem podepřel horu Mandaru, jež měla při stloukání mléka sloužit jako obrovská kvedlačka. Horská úbočí ovinul svými závity hadí král Vásuki, a když jím bohové a démoni střídavě cloumali na jednu a na druhou stranu, způsobili vířivý pohyb, kterým z mořských hlubin vydobyli nápoj nesmrtelnosti, krávu hojnosti, strom plnící veškerá přání a řadu dalších cenností.

kurma

Višnu vtělený do podoby kosmické želvy


Kubéra

říjen 25, 2009

Kubéra

Kubéra (doslova, ten který má ošklivé tělo), původně chtonické (žijící v nitru země) božstvo, vládce skřítků, běsů a démonů, obývající lůno země, v pozdější mytologii bůh plodnosti a pokladů. Prodlévá uvnitř všech klenotů a je jedním z osmi ochránců světa (lókapálů), zároveň je i strážcem severu. Za své postavení vděčí nesmírné skromnosti a odříkání: podle mýtu stál plných tisíc let na hlavě ponořený ve vodě, poté snášel ve stoje na jedné noze žár pěti ohňů, až se mu zjevil bůh Brahma, obdařil jej nesmrtelností a učinil jej správcem všeho pozemského bohatství.

Kubéra je zpodobován jako znetvořený mužík malé postavy, jenž má čtyři paže, tři nohy, pouze osm zubů a je na jedno oko slepý. O oko podle pověsti přišel, když netaktně pohlédl na bohyni Párvatí v Šivově objetí. Bývá ozbrojen kyjem a někdy mu jako jízdní zvíře slouží koza.

kubera

Vládce pokladů Kubéra


Kršna

říjen 9, 2009

Kršna

Kršna (černý), klíčové božstvo hinduistického panteonu, legendární hrdina z rodu Jádavů, považovaný za osmé vtělení boha Višnua. Původně byl Kršna zřejmě spjat s vegetací a v jeho postavě splynulo nějaké místní božstvo s epickým hrdinou, který vystupuje v Mahábháratě, a později též s kultem boha Višnua. Nejčastěji bývá uctíván v podobě dítěte (Bálakršna) anebo mladého pastýře (Vénugópála), spolu se svou družkou Rádhou tvoří inspirační zdroj rozšířeného hnutí bhakti – láskyplné oddanosti osobnímu bohu. Populární je i představa Kršny jako svrchovaného božstva, která však již splývá s postavou samotného Višnua. Na většině vyobrazení je Kršna temně modré barvy, často bývá zpodobován ve společnosti Rádhy a dalších pastýřek anebo s Višnuovým nebeským orlem Garudou.

krsna

Hlavní z Višnuových vtělení, pastýřský bůh Kršna


Kašjapa

září 30, 2009

Kašjapa

Kašjapa (želva), mytický světec, jeden ze sedmi velkých zřeců (ršiů), původně snad personifikace slunečního kotouče, který se jako želva plouží po obloze. V pozdější mytologii vystupuje jako manžel třinácti Dakšových dcer (ztělesňujících třináct měsíců lunárního roku) včetně Aditi, s níž zplodil dvanáct Áditjů (symbolizujících dvanáct měsíců solárního roku). Je považován za otce démonů, plazů, ptáků a dalších živých bytostí, a proto mu bývá přisuzována role Pradžápatiho (druhotného stvořitele). Narodil se podle pověsti jako duchovní syn boha Brahmy – emanací z jeho mysli – a jeho vnukem byl Manu, legendární praotec lidstva.